E. Boudin et l'école de Barbizon
Gabriel von Max - 1870 - autrichien, peintre académique
Daubigny : vers l'abstraction, l'épaisseur du trait, du coup de pinceau, le début de l'impressionnisme.
La peinture en plein air permise par l'apparition du tube de peinture autorisant les voyages à l'extérieur de l'atelier.
1820 : début de l'école de Barbizon (au sud de Paris en bordure de la forêt de Fontainebleau)
La collection de Liberec rassemble des oeuvres des années 1850 (De la Pena, Th. Rousseau)
Eugène Boudin : originaire du Havre (Normandie) - surnommé le maître des ciels, des tableaux composés sur le principe du nombre d'or (1/3 - 2/3) qui donne au tableau un déséquilibre dynamique (contrairement au centrisme stable et fixe), vers l'horizon...
***
Název barbizonská škola byl vybrán podle francouzského města Barbizon ležícího 50 km jihovýchodně od Paříže. Ve třicátých letech 19. století se zde usadila skupina krajinářů, jež se v prostředí fontainebleauského lesa snažila o nové chápaní přírody ve výtvarném umění. Barbizonci se inspirovali anglickou a holandskou krajinomalbou; jejich hlavním tématem byl les a lesní zátiší. Začínali malovat či kreslit přímo plenéru a časem došli k tomu, že celou malbu v přírodě i dokončili. V zacházením se světlem usilovali o přirozené světelné relace a často volili nízký horizont nabízející iluzi identity s vlastním viděním. Snažili se vytvořit „portrét krajiny“ zachycením přirozeného výseku krajiny v různých denních dobách. Tím vším učinili významný krok ve vývoji francouzské krajinomalby směrem k realismu. Uvolněním malířského rukopisu a zachycením přírodních nálad se zase přiblížili k impresionismu. Barbizonská škola je v Oblastní galerii představená obrazy umělců jako např. Charles-Francoise Daubigny, Narcisso Virgilio Díaz de la Peńa a Théodore Rousseau.
Soubor sedmnácti obrazů Eugèna Boudina (1824-1898) nacházející se ve sbírkách galerie není pouze nejpočetnější mimo území Francie, ale také jedním z nejcennějších. Boudin byl malíř proměn atmosféry na pobřeží Normandie, Bretagne, ale i v Belgii, Holandsku a v Itálii. Patří k přímým předchůdcům impresionismu. Charles Baudelaire mu věnoval dlouhou a slavnou pasáž ve své kritice Salonu 1859: „Pan Boudin nám ve svých obrazech… předestírá nesmírná kouzla vzduchu a vody… Všechna tato oblaka fantastických a zářivých forem, ty saténově černé nebo fialové oblohy, ty smuteční či taveným kovem zářící obzory, všechny ty hloubky, všechny ty skvosty mi stouply do hlavy jako opojný nápoj…“
https://www.ogl.cz/nemecke-a-rakouske-malirstvi-19-stoleti
***
Le 28 mars 2025
